Každý páníček má jistě trochu jiný pohled na to, jaké jsou nezbytné dovednosti jeho pejska. Pro někoho je podstatné, že ho pes nespustí z očí ani při přítomnosti dalších psů, někomu více záleží na tom, aby uměl pejsek zůstat několik hodin v kuse doma sám a neokousat u toho polovinu vybavení, někdo jiný by zase preferoval, kdyby pes ignoroval hlasité zvuky, ohňostroj a podobně. Existují ale dovednosti a návyky, které jsou jakýmsi základem a každý pejsek by je měl trénovat ideálně již od štěněcího věku. Mezi ty opravdu podstatné patří:

  1. Reakce na jméno
  2. Zvládání samoty
  3. Chůze na vodítku

Reakce na jméno 

Jak každý páníček brzy po pořízení štěňátka zjistí, naučit reakci na jméno není nic těžkého. Stačí vám k tomu dobré pamlsky a pár minut času několikrát denně. Jednoduše pejska oslovte jménem a odměňte reakci. Podívá se na vás? Nebo dokonce přiběhne? Výborně! Nezapomeňte ho pochválit. Pes si časem spojí, že když zaslechne své jméno, je dobré reagovat, protože pak přijde odměna. Stačí několik dní tohoto jednoduchého cvičení a základ pro přivolání bude na světě!

Při tréninku přivolání existuje spousta postupů a her, které můžete využít, o některých se můžete dočíst i v našem článku.

Zvládání samoty a klidu

Přestože novopečení majitelé pejska zřejmě počítají s tím, že alespoň ze začátku nebude jednoduché jen tak odejít z bytu či domu na několik hodin, není příjemné, pokud se páníček vrací do zdemolovaného bytu, případně nachází na dveřích vzkazy, v nichž si naštvaní sousedé stěžují na neustálý štěkot.

S tréninkem samoty neotálejte. Začínejte pomalu a postupně. Klidně pejska nechte v místnosti pouhých pár vteřin a pokud za tu krátkou dobu vaší nepřítomnosti nevyvádí, ihned po návratu ho odměňte a chvalte. Intervaly zvyšujte.

Velmi pomůže, pokud má pejsek bezpečné místečko. Může to být klec, jejíž nesporná výhoda je v tom, že se jedná o ohraničený prostor a pejsek jednak nemůže zničit žádné vybavení nebo třeba dětské hračky, a jednak si malé štěně při prozkoumávání okolí neublíží. K určení bezpečného místa ale poslouží i deka nebo pelíšek. Jako se vším ale potřeba pejska na místečko naučit. Neměl by si klec či pelech spojit s trestem. Pro více rad a tipů se podívejte na náš článek Klec za trest, klec jako pomocník, nebo pokud konkrétně tento problém řešíte se svým štěňátkem, neváhejte se podívat na naši on-line psí školku.

Chůze na vodítku

Vytahané ruce, neustále napnuté vodítko, uřícený pes… Připomíná vám to něco? Vypadají takto vaše procházky? Možná je načase začít učit správnou chůzi na vodítku. Nebo ještě lépe – začít s ní rovnou od štěňátka! Majitelé pejsků totiž častěji řeší problém, až když nastane, což je samozřejmě těžší, ale vždy je lepší začít prevencí. Neváhejte tedy chůzi na vodítku trénovat klidně od prvního dne, kdy si vaše štěně či adoptovaného pejska přivezete.

Pokud s pejskem neplánujete zrovna skládat zkoušky z poslušnosti a jde vám především o běžné situace a o procházky, nemusíte pejska trénovat tak, aby šel s předpisově zdvihnutou hlavou. Bohatě stačí, pokud si sám pejsek bude udržovat prověšené vodítko. Chcete-li, můžete také zkoušet manipulaci s vodítkem, když si pejsek bude jistější již při nasazování vodítka, jistě to prospěje celkové náladě na procházkách. A nebo můžete rovnou trénovat chůzi bez vodítka, pokud si troufáte. V tom by vám mohla pomoci naše přivolávačská výzva.

 

 

Souhlasíte s naším výčtem základních dovedností, které by měl pejsek umět? Dodali byste jěště něco? Neváhejte se přidat do naší Facebookové skupiny a napsat nám, co si o tom myslíte vy!