Co dělat, když se přivolání nedaří?

V předchozím článku “Jak na přivolání v praxi”, který si můžete přečíst ZDE jsme si řekli základní tipy, jak přivolání trénovat. Teď se podíváme na nejčastější chyby, které páníčci dělají a díky nimž se jim pak přivolání nedaří. Shrnula bych je do šesti okruhů:

1. Pracují špatně s hodnotami odměn.
2. Neodhadnou dobře, v jak těžkém jsme prostředí a myslí si, že pejsek poslechne úplně všude.
3. Podceňují trénink soustředění - někteří pejsci se ještě nevydrží dlouho soustředit, takže potřebuji výdrž trénovat.
4. Nejsou konzistentní ve jméně.
5. Opakují povely.
6. Nepoužívají uvolňovací povel. 

Čtěte dál, dozvíte se podrobnosti a věřím, že se díky tomu dokážete výše zmíněných chyb vyvarovat, aby vám přivolání fungovalo a vy jste s vaším psím parťákem vytvořili skvěle sehraný tým.

⇛1 Nastavte si správně hodnoty odměn.

Vytvořte si tabulku, kde si vypíšete všechny odměny a každou z nich si od jedničky do desítky “oznámkujete”. Jednička je pro vašeho pejska ta nejméně zajímavá (např. granulka), desítka ta nejzajímavější odměna (např. syrové maso). Je dobré mít různé odměny, různou škálu odměn. 

Odměnou nejsou jenom pamlsky, ale i hra nebo hračky. Například přetahovadlo může mít jinou hodnotu, než třeba frisbee, takže to je také důležité zohlednit. Připište i sociální odměny - například, přijde manžel domů a pejsek se může “zbláznit”, je to pro něj taky odměna. Potom odměny z prostředí, které jsou pro vašeho pejska zajímavé, většinou se sice překrývají s rušivkami, ale napište si je taky. Mohou to být pachy, jiní psy, zvěř, myší dírky a tak dále. 

⇛2  Vybírejte hodnotu odměny i podle náročnosti prostředí.

Tento bod úzce souvisí s hodnotou odměn, protože záleží, kde s pejskem jsme, kde trénujeme. Začínáme s lehkým prostředním, kde mohou i odměny mít nižší hodnotu. To znamená, jsem-li s pejskem v jednoduchém prostředí, tak můžu odměňovat odměnu nižší hodnoty, např. piškotem, granulí, nebo nějakou míň oblíbenou hračkou. Čím těžší prostředí kolem sebe máme, tím volím hodnotnější odměny. 

Samozřejmě postupně zvyšuji náročnost prostředí, kde trénujeme. Nejdříve cvičíme doma, potom před domem, pak jdeme před branku, pak do vedlejší ulice, až se postupně dostaneme někam na pole, nebo do rušného prostředí města. Tam, kde je to pro pejska náročné, vodím ho na vodítku nebo na stopovačce. 

Víc o práci se stopovačkou se můžete naučit v rámci přivolávačské online výzvy, kde na to máme samostatné video, takže pokud vás to zajímá, přihlaste se. 

V každém prostředí se snažím na pejska volat co nejčastěji tak, aby byl úspěšný. To znamená, je opravdu nutné přivolání dodělat, nenechat pejska ho vyignorovat. 

Postupně můžeme přidávat rušivé elementy. Pokud je pro pejska rušivým elementem jiný pes, tak nejdřív přivolání cvičím vedle známého psa, potom vedle cizího psa, nebo ve skupině pejsků. Pokud ho zajímají třeba i pachy, tak teprve potom jdu na nějakou polní cestu, pak jdu doprostřed pole a postupně to stěžuju. Je důležité postupovat opravdu postupně a zároveň tomu vždycky přizpůsobit i odměny. 

⇛3 Každý pejsek se dokáže soustředit jinak dlouho.

Štěňátko se soustředí pár minut, ale doba jeho soustředěnosti se postupně prodlužuje právě tréninkem. Čím víc s pejskem trénuji, tím dřív a lip se pejsek naučí, že je to super zábava a díky tomu se vydrží soustředit delší dobu. 

Podle toho jakou má pejsek povahu, jakou má náturu, tak střídám klidnější a dynamičtější aktivity. To znamená, nejdřív třeba trénujeme přivolání, což je poměrně dynamické cvičení, pak zkusíme třeba “sedni, zůstaň” a potom to zase proložím třeba hrou s hračkou, aby se pes nenudil. 

Jakmile se pejsek začíná nudit, tak aktivitu změním. Pokud pejska učím například nose touch, nebo oční kontakt, tak udělám pár pokusů, aby měl pejsek úspěch, párkrát mi ťuknul do ruky, nebo aby se na mě párkrát podíval. A protože je to klidnější cvičení, tak pak se s ním třeba potahám o hračku. Pejsek se díky tomu postupně vydrží soustředit a vnímat mě delší a delší dobu. 

Pokud budete opakovat tři stejné cviky pořád dokola, bude to pro toho pejska nuda, začne se zaměřovat na okolí a ne na vás, nebude vás tolik vnímat. 

⇛4 Zvolte vhodně jméno a dodržujte ho.

Jak už jsem uváděla v předchozím článku “Jak na přivolání v praxi”, pokud si zvolím nějaké jméno a přivolávačské jméno, je pak dobré je dodržovat ideálně i v rámci rodiny. Reakci na jméno trénuji kdykoliv kdekoliv. U reakce na jméno ke mně pejsek nemusí přímo chodit, ale měl by se po mně aspoň ohlédnout a za to hned dostává odměnu. Díky tomu si jméno opravdu zafixuje a bude ho znát. 

Přivolávačské jméno je nějaký zvučnější tvar toho jména, u kterého by pejsek měl co nejrychleji pelášit ke mně. A potom existuje ono předpisové “ke mně”, které používáme na zkoušky. Ale samozřejmě, pokud se na žádné zkoušky z poslušnosti nechystáte, tak to “ke mně” můžete používat i jako přivolávačské jméno. 

⇛5 Snažte se vyhnout opakování povelů

Když pejsek nereaguje hned, je dobré na něj zatleskat, zavýskat, utéct mu, začít se hýbat, nenechat ho vyignorovat povel. Když opravdu nic nefunguje, tak povel můžu zopakovat a pejska si k sobě třeba přitáhnout na vodítku. 

Každopádně, velmi dobře fungují zvuky a správná intonace hlasu. Pokud je pejsek malinkatý, je lepší si sednout na bobek, aby k vám přišel. A samozřejmě, natáhnutá ruka s odměnou, aby pejsek věděl, pro co si jde. 

Často se stává, že pejsci obíhají okolo vás a nechtějí se nechat “odlovit, odchytit”. V tom případě natáhněte ruku s odměnou k nim a zatímco krmíte, tak opatrně berte za obojek nebo za vodítko a pejska si chytněte. Nechytejte ho zběsilé, protože pak to bude pejsek brát jako hru a bude vám naschvál uskakovat. 

⇛6 Nezapomínejte na uvolňovací povel.

Když už je pejsek u vás, tak odměňuju tak dlouho, dokud u mě je. Dávám několik pamlsků za sebou. Střídám to různě, někdy dám jeden pamlsek, někdy dám tři, někdy pět, aby se na mě soustředil a čekal, než mu dám buď další povel, nebo mu dám uvolňovací povel “volno”. Předcházející povel vždycky ruším jiným povelem, nebo uvolňovacím povelem “volno”. Pokud mi na “volno” nereaguje, vůbec to nevadí, můžu mu odhodit pamlsek pryč a on se tak  v podstatě časem naučí, že na to “volno” má chodit pryč sám. 

Tak to je k nejčastějším chybám, když se přivolání nedaří, doufám, že vám to něco dalo. Krásné shrnutí řečeného najdete i v našem webináři zdarma "3 nezbytné kroky k perfektnímu přivolání", tak se určitě podívejte. Kdybyste měli otázky, tak mě neváhejte kontaktovat a pokud se chcete dozvědět o přivolání víc, chcete nalézt podporu, pomoc a naučit se všechno krok za krokem, přihlaste se k nám do přivolávačské online výzvy.