Přemýšlíte nad rozšířením své smečky? Pokukujete po štěňátkách? Nebo už máte možná vybráno a za pár týdnů očekáváte příchod nového člena rodiny? V každém případě je důležité vědět, jak na tuto situaci připravit nejen sami sebe, ale především vašeho současného čtyřnohého parťáka.
Klec je kámoš
V jednom z předchozích článků jsem rozebírala, že klec, ohrádka nebo jiné místečko je důležitým pomocníkem v našem soužití s pejskem. Jedná se o bezpečné místo, kam chlupáč chodí rád, ne za trest. Má tam oblíbené hračky a může tam nerušeně odpočívat. Klec je ale benefitem nejen pro psa, ale také pro nás páníčky. V době naší nepřítomnosti se nemusíme bát, co náš parťák vyvede za lumpárnu. Netrneme strachy při představě toho, že doma okusuje nábytek nebo žvýká boty, které jsme zapomněli uklidit. A v případě, že se chystáme pořídit si dalšího pejska, je klec nebo třeba boudička obrovskou výhodou.
Štěňátko učíme na klícku hned od prvního dne. Je dobré, když si hned odmala zvykne na tento ohraničený bezpečný prostor. Chválíme a odměňujeme chlupatého prcka za zájem o kenelku, motivujeme ho pamlsky a postupně docílíme toho, že na své bezpečné místečko začne chodit sám od sebe. Štěně tak bude chráněné po dobu, kdy musíte být v práci nebo na nákupu a vy budete v klidu, že mu od staršího psa nic nehrozí nebo že na sebe například nemůže nic shodit.
Je ale dobré zvyknout na klec nebo domeček i pejska, kterého už máte doma. Pokud to s klecí ještě neumí, doporučuji ho to naučit ještě před příchodem psího miminka. Nebude to pro něj pak taková změna, až nový člen rodiny dorazí. Stejně tak ho můžete učit i na košík, pokud se bojíte, že by mohl nového čtyřnohého kamaráda pokousat.
V době, kdy jste mimo domov, doporučuji pejsky rozdělit. Právě proto je klec nebo ohrádka tak dobrým pomocníkem při výchově dvou nebo více psů najednou. Nemusíte se obávat nežádoucího chování ze strany štěněte ke staršímu psovi. Bezpečné místečko navíc využijete i ve chvíli, kdy se potřebujete věnovat jen jednomu ze psů.
TIP: Nevíte, jak pejska na klec naučit? Ve svém webináři ukazuji přesný postup. Podívejte se na něj a uvidíte, že díky mým radám budou vaši hafani chodit do klece dobrovolně a rádi.
Starší mají přednost
Stejně jako ve společnosti lidí, i u chlupáčů by mělo platit, že starší mají přednost. V praxi to znamená, že členové smečky přijdou ve všem na řadu podle toho, kdy se do naší rodiny dostali. Nejstaršímu psovi dáváme jíst jako prvnímu a následují ostatní podle věku. Tento postup zavádíme i u dalších činností jako je třeba trénink nebo odměňování.
Tohle pravidlo ale neplatí jen při řízené činnosti. Potřeby staršího psa bychom měli upřednostnit i ve chvíli, kdy se zrovna nic konkrétního neděje. Náš psí veterán chce například odpočívat, ale štěňátko na něj doráží a chce si hrát. Jistě, možná má náš chlupáč nervy z olova a nechá po sobě štěně klidně skákat. Proč to ale riskovat? Štěně vždy usměrníme. Ukážeme mu, že starší pes má přednost a štěně se mu musí přizpůsobit. Pamatujte na to, že váš první pes měl již nějaké návyky, než jste si vzali domů štěně, a je pro něj těžké si na nový rušivý prvek zvykat. Proto mu dopřejte klid, který potřebuje.
TIP: Jistě víte, že výchova štěňátka není nic jednoduchého. Nechte si poradit a podívejte se na můj webinář „Jak neudělat 3 chyby při výchově štěněte“, díky kterému budete mít s novým parťákem dobře našlápnuto.
Den D
Jak by mělo vypadat seznamování dvou psů? Určitě nového člena domácnosti představte staršímu psovi na nějaké neutrální půdě. Vhodná je louka nebo větší prostranství bez rušivek. Vezměte si k ruce dalšího člověka a pejsky si dejte na vodítko nebo stopovačku. Dopřejte psům dostatek času na přirozenou psí komunikaci. Nechte je, ať se očichají a seznámí a snažte se být v klidu. Psi vaši nervozitu mohou vycítit a ovlivnila by jejich vlastní nastavení. Pokud se bojíte, pozvěte si na psí seznamovačku zkušeného trenéra, který vám pomůže celou situaci pohlídat.
Závěrem…
Nad pořízením druhého pejska se musíme pečlivě zamyslet. Sesumírujeme si nejenom to, zda máme finance, prostor, a především čas se dalšímu členovi smečky věnovat, ale musíme se zabývat také tím, jakého parťáka si vlastně pořídíme. Zvažujeme plemena a velikosti obou psů a zamyslíme se nad tím, zda si do domu pořídíme dva psí kluky, dvě fenky nebo páreček. Na všem můžeme najít nevýhody nebo potenciální rizika. Za tu bezdpodmínečnou psí lásku ale všechny tyto starosti stojí.
TIP: Věděli jste, že se můžete přidat do mé Online psí školky, kde vám pomůžu se všemi problémy, které se štěňátkem můžete mít? Ukážu vám, co všechno by měl malý chlupáč umět a především jak ho to naučit. Přidejte se pod TÍMTO ODKAZEM a vychovejte si perfektního společníka do každodenního života.
