Děti k psovi nebo psa k dětem?

Jde obojí, když víte jak na to.

 

 Neustále na všech možných fórech a diskuzích narážím na otázku:

JAKÁ PSÍ RASA SE HODÍ K DĚTEM? Mám pro vás odpověď, která vás zaručeně neuspokojí: žádná. A nebo taky: každá.

Otázku na toto téma bych totiž položila trochu jinak. JAKÝ PEJSEK SE HODÍ DO TEMPERAMENTU NAŠÍ RODINY?

Pokud jste společenští, vyhledáváte různá setkání a zvete návštěvy, bude se k vám hodit jiný pejsek než k aktivní rodině, která pravidelně chodí několika kilometrové procházky. Kromě temperamentu zhodnoťte dobře také to, kolik času pejskovi můžete věnovat. Chcete společníka pro pohodové dny? Chcete s ním trénovat? Potřebujete samostatného hlídače? Zastávám názor, že každý pes potřebuje fyzickou i mentální únavu k tomu, aby byl spokojený. Najdeme ale značné rozdíly - čivavě postačí krátká procházka, oproti tomu border kolie  miluje dlouhé trasy a velkou mentální aktivitu.

Věnujte pozornost také tomu, jak staré děti máte a jak můžete pejska do společných aktivit zapojovat. Dny strávené na hřišti nebo v herničkách se jen těžko spojují s hodně aktivním pejskem. Naučte jej odpočívat a trávit čas doma samotného. Ve chvíli, kdy děti chodí do školy a vy do práce, se celý rozvrh dne znovu mění. Proto doporučuji se s výběrem plemene poradit s cvičitelem, instruktorem, nebo se klidně obraťte na mě. Samozřejmě ve výběru zhodnotíme i vaše estetické cítění. 

Štěně s papíry nebo na „dobré slovo“?

 

Pokud zhodnotíte všechny výše zmíněné faktory, doporučuji vybrat pejska z ověřených chovatelských stanic. Záruka původu, vyšší předpoklad povahových rysů a zdravotních rizik, je v případě, že víte co od pejska chcete, k nezaplacení. Společenská plemena jsou přizpůsobivá, loveckým nebudou chybět lovecké pudy, ovčácká plemena chtějí spolupracovat a potřebují více společného času. Papíry, neboli průkaz původu vám zaručí, že se povaha pejska přiblíží vašim představám. Mimo jiné si u pejsků, jejichž původ neznáme, nikdy nemůžeme být jistí, že netrpí na vážné genetické choroby. Léčba takových nemocí se pak může často několikanásobně přehoupnout přes pořizovací cenu zvířete.

Pokud jste se rozhodli pro pejska z útulku, nebo nějakého jiného druhu dočasné péče, dobře bych se informovala na traumata, která za sebou má, zjistila jeho chování v minulosti, popřípadě ho zkusila vzít domů na zkoušku. Vyhnula bych se pejskům, kteří neprošli socializací s lidmi – mohlo by se stát, že se objeví problémy s hygienou, nebo mohou vyplavat na povrch jeho traumata. A co si budeme povídat – takové věci se dohromady s malými dětmi špatně řeší.

 

Správné návyky, klíč k úspěchu

 

Pokud si pořizujete štěňátko v těhotenství, což svým klientům zrovna nedoporučuju, navykněte ho hned od začátku na režim, který nastane po narození miminka. Určitě mu nedovolujte něco, co si pak nebudete přát, aby dělal – třeba spaní v posteli, nebo válení na gauči, atd.  

Na internetu najdete spoustu článků o tom, jak připravit pejska na příchod nového člena rodiny. Já bych z toho ale žádnou velkou vědu nedělala – pokud máte pejska dobře vychovaného, neměl by nastat žádný velký problém.  Často někde najdu poučku, že by se mělo přinést z porodnice nejdřív oblečení s vůní miminka, aby si pes zvykl. Pokud jde o mě, vždy jsem přijmutí nového člena rodiny svými psy brala jako samozřejmost – bez divadýlek – a vždy se mi to vyplatilo. Pokud máte přece jen pochybnosti anebo si nejste vychováním svého psa jistí, doporučuji svůj on-line kurz Psí školka , kde toto téma řeším.

Pár tipů jak štěně zabydlet mezi dětmi:

 

1)  Mějte na paměti vývojová stádia svých potomků a pravidla podle nich přizpůsobujte.

2)  Naučte pejska na bezpečné místo (pokud nevíte jak na to, mrkněte sem). Bezpečné místo je útočištěm pro pejska a vaší jistotou. Podrobně se tomuto tématu věnuju v Psí školce , tak pokud nevíte jak na to, můžete se přihlásit.

3)  Vždy učte vaše dítě i pejska vzájemnému respektu. Hned od malička.

4)  Pozor na batolata! Někteří citliví pejsci mohou velmi zbystřit nebo se batolat dokonce bát. Z ležících miminek se stávají pohybující se tvorové a to někdy dost neohrabaní. Pro pejska se v tu chvíli dítě stává dost nečitelné. Nejvíce nehod se stává právě v tomto věku.

5)  Čtěte dobře psí signály – olizování pejska často neznamená náklonnost, ale bezradnost a konec trpělivosti. Sklápění uší dozadu berte také jako vykřičník. Vrčení je až poslední fáze, u které je opravdu nutné pejska odkázat na bezpečné místo a hlídat i batole, aby zbytečně neprovokovalo. Situaci můžete řešit také ohrádkou mezi dveřmi pokoje, ve kterém se pohybujete.  Pejsek se necítí sám, vidí na vás a zároveň jsou obě strany chráněny.

6)  Předškolní a školní děti zapojte do péče. Mohou pejska krmit, venčit, házet míček na aportování... V mé psí škole mám dokonce děti už od cca 7 let – cvičí ho a docházejí s ním. Kolem 10 let se děti o pejska dokážou (většinou) plnohodnotně postarat v době vaší nepřítomnosti. 

7)  Myslete na to, že pejsek s vámi bude žít třeba i 15 let a s jeho výchovou začněte hned od štěněte. Ať už se mnou v on-line kurzu, na cvičáku, nebo sami doma.

 

A co na závěr? Každý pejsek není milovníkem dětí. Pokud se to týká zrovna toho vašeho, prosím, respektujte to. Nenechávejte své děti, aby pejskům sahaly do žrádla, nebo je obtěžovaly během spánku. Také by neměly po pejscích skákat a tahat je za uši. I když máte pocit, že to váš pejsek snáší dobře, pozorujte signály, které vysílá. Trpělivost není nekonečná, ani ta psí.

Všichni bychom si přáli, aby ze všech našich miláčků byli parťáci. Dá se tomu pomoct a budu ráda, když se vám to podaří. Jako vždy se těším na vaše komentáře, otázky a reakce. Srdečně vás také zvu do on-line Psí školky.