Jazz je můj první pes, nikdy předtím jsem neměla žádnou vlastní kynologickou zkušenost, pokud nepočítám psy v příbuzenstvu, ale to je asi tak jako mít vlastní dítě a hlídat chvíli cizí. Jazz jako štěně absolvoval štěněcí školku, kde vše vypadalo suprově, venku chodil na volno a pokaždé přiběhl na zavolání, uměl pár povelů, par triků... Pak přišla puberta a Jazz přestal slyšet na zavolání, čmuchání a šmejdění pro něj bylo zajímavější než panička kdesi vzadu za ním. Očividně jsem výchovu podcenila a nezbylo, než se vrátit na začátek. Začali jsme zase chodit na cvičák, jedna hodina týdně na cvičáku plus opakování během týdne, když se povedlo, nemělo moc velký efekt, pořídili jsme stopovačku a Jazz místo na volno chodil na stopovačce. A když jsem na něj zavolala jménem, obvykle se se po mně ani neotočil. Bylo to pro mě velmi frustrující a nevěděla jsem, co s tím... Výzva se objevila jako na zavolanou, přečetla jsem si zkušenosti absolventů a přihlásila náš tým. Moje očekávání nebyla zcela konkrétní, spíš jsem chtěla zkusit něco jiného. A ono to opravdu bylo jiné. Začali jsme si hrát a já zjistila, že Jazz je daleko víc motivován, že ho hry baví a že vlastně baví i mě. Stal se z nás opravdu tým, ne jen pán a jeho pes a to si myslím, že to je to hlavní. Hrajeme hry při každé procházce nebo jen při venčení na zahradě, doma, když vařím, prostě kdykoliv to jde. A já vždy žasnu, když na zavolání přiběhne :-). To je moje největší odměna. Přivolání rozhodně ještě není na 100%, Jazz má stále stopovačku, ale nebojím se ho nechat odběhnout i na delší vzdálenost, mimo dosah stopovačky. Ale jsem přesvědčená, že když budeme dál cvičit, opakovat, udržovat a prohlubovat náš týmový vztah, přijde čas stopovačku odložit. Takže pokud někdo váhá, zda výzvu absolvovat nebo ne, já za sebe říkám, není co ztratit, já své účasti rozhodně nelituji, naopak, jsem vděčná za ten pokrok ve výchově mého psa, za ukázání směru, kudy při výchově jít. To za to stálo. A že jsme si při výzvě já i pes užili fakt zábavu, to je ještě bonus navíc :-).

Při přihlášení do výzvy jsem doufala, že se s naším štěňátkem lépe poznáme a naučíme hrát a hraním trénovat. Chtěla jsem lépe poznat, jak můžu jednotlivé povely učit tak, aby jsme si je oba užívaly. To se nám díky výzvě podařilo. Naučila jsem se takové hry, které naše procházky dělají pestřejší, zábavnější. Více spolu blbneme, a zároveň vnímám, jak se náš vztah prohlubuje. Díky hrám jsme na sebe víc napojení a rozumíme si. Vím, na čem více pracovat, kde máme rezervy. Je to krásná cesta poznání. Určitě doporučuji těm páníčkům, kteří se nespokojí jen tak s obyčejným venčením, na kterém je pejsek na vodítku a společně se projdete někde v parku. Pokud chcete mít z pejska parťáka, je to perfektní způsob, jak na tom začít pracovat.

Do přivolávačské výzvy jsem se zapojila, přestože přivolávačské hry znám a běžně na procházkách používám. Hry jsem hrála se svou 6měsíční fenkou krátkosrsté kolie, protože mít výborný základ přivolání je velmi podstatná věc pro další výcvik štěněte. Společnými hrami navíc posiluji nejen přivolání, ale také vztah mezi mnou a psem. Chci, aby můj pes cvičil, protože chce a ne proto, že musí. Aktuálním přechodem psa do puberty pro mne bude další budování díky výzvě jednodušší, neboť jsem zvýšila hodnotu samu v sebe a fenka ví, že s paničkou a u paničky je zábava. A to je přesně to, co jsem potřebovala a potřebuji do budoucna. Máte-li s přivoláním problém, výzvu vřele doporučuji, protože výzva zabere pár minut denně, ale přínosy pocítíte i za několik let a postupně zjistíte, že se hry stanou běžnou součástí procházek.

Přihlásila jsem se do výzvy s 8 mes. akčním štěnětem, který už ne vždy reagoval na moje přivolání stoprocentně jako dříve. Od výzvy jsem očekávala, že mi poradí jak zaujmout hafana různými zábavnými hrami tak, aby se ke mně vracel s radostí a zájmem. Zpočátku výzvy jsem si říkala k čemu v přivolání mi tahle hra bude? Postupně jsem ale zjistila, že prvotní hry mají návaznost na další a jsou nedílnou součástí toho, aby výsledný efekt splnil požadovaný. Zlepšilo se mi nejen, že hafan se na mě se zaujetím rád otočí a mám jeho častější veselou pozornost, ale i reakce na přivolání se hodně zlepšila i od velkých rušivých elementů jako např. čmuchání myší na louce, štěkání na hlučné sousedy za plotem a psy za plotem, co na nás štěkají. Výzva nám pomohla najít tu správnou pozitivní cestu, která nás dovede k suprovým výsledkům jaké mám v plánu splnit. Samozřejmě, že musíme i nadále důsledně trénovat, ale v rámci her to bude o to jednodušší a zábavnější. Doporučuji všem co si chtějí zlepšit pozornost a vztah se svým parťákem a nemít povel KE MĚ jako jen obyčejný často neoblíbený povel pro hafana.

Přivolávačská výzva s pejskarina.cz byla naprosto super a na plné čáře splnila má očekávání a jediné co mě mrzí je, že skončila. Celá koncepce byla skvěle vypracovaná, srozumitelná a každý den nás motivovala trénovat. Všem, kteří teprve váhají, bych vzkázala "neváhejte a jdete do toho". Nám přinesla spoustu zábavy, upevnila náš vztah a obohatila náš psí život. Nyní mám vedle sebe parťáka, který mě vnímá, hlídá si mě, soustředí se, protože po každé "ke mě" přijde bezva hra a velká odměna 🙂 za tým Jeřabinky - Petra a Mája bylo to super!

Do vyzvy sme sa prihlasili preto, lebo moj Cavalierik miluje ludi, deti, psy, vsetkych 🙂 Na prechadzke musi kazdeho pozdravit, co je neziaduce. Hry boli jasne zadane, boli prijemne, vesele. S Charliem sme sa zabavili, teraz sa na kazdej prechadzke tesi, ze sa trosku zahrame 🙂 Privolanie sa nam zlepsilo o 100%, uz som pre neho ovela zaujimavejsia 🙂 🙂 🙂 Pochopila som, ze privolanie je dlhy proces. Ten, kto si mysli, ze absolvuje tento kurz a odvtedy ho bude pes pocuvat na slovo, bude iste sklamany - carovny prutik neexistuje 🙂 Osobne by som odporucila kurz aj mojim znamym, pretoze kurz vedie profesional a ten da vzdy spatnu vazbu na videa a trpezlivo odpoveda na VSETKY dotazy, na ktore sa ludia pytaju 🙂

Zapojit se do výzvy jsem brala jako něco. co dlužím svému pejskovi, abych mu dala možnost naučit se poslouchat. Moje dosavadní metody výcviku, které jsem vyčetla a vykoukala všude možně, selhaly a bylo třeba si nechat poradit nějakým profesionálem a hlavně se zpětnou vazbou. Metoda her se ukázala jako zábavná forma učení pro oba. Pejsek se stal v průběhu výzvy vnímavějším na mé volání a pokyny, zlepšil se náš vztah, jeho soustředění na mě a hlavně přivolání. Stále není 100%, ale věřím, že tréninkem se bude stále zlepšovat. Určitě bych výzvu doporučila. Je vhodná i pro ty, kteří (stejně jako já na počátku) nemají přílišnou důvěru v online kurzy. Celý online systém je ale moc dobře vymyšlený a postupem výzvy jsem si na něj krásně navykla a začal být pro mě naprosto přirozený.